foto: maloměšťák
pondělí 20. října 2014
pondělí 13. října 2014
středa 8. října 2014
Katka
Katka má na fotkách na sobě mojí bundu (takže při troše dobré vůle se dá tento příspěvěk přiřadit do sekce "pánská móda" :D ).
PS: Katka hraje na elektrickou basu v kapele Alton Gradar (pro ty otrlejší ukázka zde).
foto: maloměšťák
styling: vítr, náhoda, maloměšťák a Katka
hadry: Katčiny vlastní, maloměšťákovo křivák z NEW YORKERu
koláž: maloměšťák
koláž: maloměšťák
neděle 5. října 2014
western boys
Podzim 2014 podle časopisu MAN OF THE WORD v povedené westernové stylizaci.
fotil:
Ben Weller
modelové:
Blake Kutcha, Eric Bryant, Sebastian Lund, Charlie Himmelstein, Connor Moxam and Lukas
styling:
Amy Henry
koláž: maloměšťák
středa 1. října 2014
L´ APOSTROPHE
Maloměšťák byl ve Francii. Konkrétně v Jižní Francii.
Pokud si představujete, prosluněné plantáže levandule, usměvavé, vkusně oděné obyvatele, špičkovou kuchyni a podobné stereotypy, tak by Vás asi realita hodně rychle vyvedla z omylu. Ne všechno samozřejmě stálo za houby, ale jedno místo se těm všem ostatním vymyká.
Montolieu je vesnice s 800 obyvateli v Jižní Francii nedaleko Carcassone. V roce 1989 Michel Braibant usmyslel přetvořit tuhle ospalou vesnici na místo plné knihkupectví, antikvariátů a galeriií. Díky jeho myšlence a iniciativě přitáhla vesnice turisty, umělce a studenty. Z mrtvého místa se stalo vyhledávané kulturní středisko díky čemuž se ve vesnici a okolí se otevřelo na patnáct ubytovacích zařízení, škola, muzeum, několik galerii, řemeslných dílen a především antikvariátů a knihkupectví, které jsou snad na každém rohu.
Jedno z ubytovacích zařízení je Hotel L´APOSTROPHE. Jeden místní nadšenec koupil opuštěnou textilní továrnu a v jejích prostorách otevřel svérázný hotel. V koplexu opuštěných a rozpadajících se budov je krom hotelu ještě tiskařská dílna, galerie a samozřejmě antikvariát. Hotelové pokoje (všehovšudy asi 4), jsou zařízené původním nábytkem, nejspíše z továrníkovi vily. Se stylem, barvou a ani dalšími věcmi si tady hlavu opravdu nelámou. Po chodbách se povaluje listí, jeden z pokojů obývá permanentně majitelům partner a v původním salonku s krbem a vlastně všude jsou roztroušená "umělecká díla" pochybné kvality... Pokud Vás omrzí samotná budova hotelu, tak můžete vyrazit po okolí a na vlastní pěst prolézt opuštěné budovy nebo tovární halu.
Atmosféra toho místa se horko těžko popisuje, ale kdo viděl film Hotel Bagdád, tak ví o čem mluvím. Zatím se mi nestalo, že by se v den odjezdu kynul hostům na pozdrav majitel a recepční v jedné osobě jen tak ve slipech.
foto: maloměšťák
Pokud si představujete, prosluněné plantáže levandule, usměvavé, vkusně oděné obyvatele, špičkovou kuchyni a podobné stereotypy, tak by Vás asi realita hodně rychle vyvedla z omylu. Ne všechno samozřejmě stálo za houby, ale jedno místo se těm všem ostatním vymyká.
Montolieu je vesnice s 800 obyvateli v Jižní Francii nedaleko Carcassone. V roce 1989 Michel Braibant usmyslel přetvořit tuhle ospalou vesnici na místo plné knihkupectví, antikvariátů a galeriií. Díky jeho myšlence a iniciativě přitáhla vesnice turisty, umělce a studenty. Z mrtvého místa se stalo vyhledávané kulturní středisko díky čemuž se ve vesnici a okolí se otevřelo na patnáct ubytovacích zařízení, škola, muzeum, několik galerii, řemeslných dílen a především antikvariátů a knihkupectví, které jsou snad na každém rohu.
Jedno z ubytovacích zařízení je Hotel L´APOSTROPHE. Jeden místní nadšenec koupil opuštěnou textilní továrnu a v jejích prostorách otevřel svérázný hotel. V koplexu opuštěných a rozpadajících se budov je krom hotelu ještě tiskařská dílna, galerie a samozřejmě antikvariát. Hotelové pokoje (všehovšudy asi 4), jsou zařízené původním nábytkem, nejspíše z továrníkovi vily. Se stylem, barvou a ani dalšími věcmi si tady hlavu opravdu nelámou. Po chodbách se povaluje listí, jeden z pokojů obývá permanentně majitelům partner a v původním salonku s krbem a vlastně všude jsou roztroušená "umělecká díla" pochybné kvality... Pokud Vás omrzí samotná budova hotelu, tak můžete vyrazit po okolí a na vlastní pěst prolézt opuštěné budovy nebo tovární halu.
Atmosféra toho místa se horko těžko popisuje, ale kdo viděl film Hotel Bagdád, tak ví o čem mluvím. Zatím se mi nestalo, že by se v den odjezdu kynul hostům na pozdrav majitel a recepční v jedné osobě jen tak ve slipech.
foto: maloměšťák
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)